Máta peprná
Máta peprná – Mentha x piperita
Před dávnými a dávnými časy proměnila žárlivá Persefona nymfičku Minthu, česky mátu. Alespoň to tvrdí pověst. Jak máta doopravdy vznikla, se asi nikdy nedozvíme.
S jisotou se ale dá říci, že máta je jednou z nejstarších známých léčivých a aromatických bylin světa. V antice se jídelní stoly potíraly mátou peprnou, aby se zvýšila chuť k jídlu. V Egyptě byla známa již před 3000 lety a také v prehistorické Číně nebyla máta ničím neznámým.
Každý snad zná Mátu peprnou, nejznámější druh máty. Je to kříženec máty vodní (Mentha aquatica) a máty zelené (Mentha viridis). Jejím zvláštním znamením je její chuť cestovat. Vytváří stále nové výhonky, které prorůstají záhonem na zahradě nebo v truhlíku, když jim v tom nebudete bránit.
Například tím, že bylinku dáte do nádoby beze dna a zasadíte ji společně s ní. Ale prostor po dnu nesmí být příliš úzký. Mají-li kořeny příliš málo místa, máta neroste.
Máta peprná (Mentha x piperita) má celou řadu příbuzných. Nejčastěji se vyskytuje Máta okrouhlolistá (Mentha rotundifolia), Máta klasnatá (Mentha spicata), miláček každého Angličana, Máta kadeřavá (Mentha spicata var. Crispa), Máta polej (Mentha pulegium).
Máty mají jedinečný dar, že se snadno mezi sebou kříží. To vedlo ke vzniku nepřeberného množství kříženců, kteří se nedají přesně určit. Znamená to také, že nemůžete množit mátu semeny, protože často dostanete nějaké křížence, ale ne ten čistý druh, který chcete. Ke množení se proto používají oddenky .
Máta neroste dobře pouze na záhonech (často právě tam roste dokonce lépe, než bychom chtěli), nýbrž i v každém květináči, kbelíku či balkónovém truhlíku. Jelikož mělce koření, nemusí být nádoby ani zvlášť hluboké. Důležité je jen, abyste se vždy postarali o dostatek vláhy a aby květináč s mátou nestál na prudkém slunci, nýbrž v polostínu.
Z Anglie, která se stala druhou domovinou máty peprné, přichází následující tip pro náplň květináče, která poskytuje zemině současně vlhkost i provzdušněnost.
Podle tohoto návodu naplňte spodní třetinu květináče nebo kbelíku směsí drobných střepů z pálené hlíny, oblázků a kousků dřevitého uhlí (např. uhlí na grilování). Potom se teprve dává zemina. Roste-li máta v pokoji, na parapetě, nebývá bohužel příliš dlouhověká, často odumírá během podzimu a v zimě. Může se ale snadno obnovit.
Máta peprná patří k těm kořením, která jsou skoro nepostradatelná. Angličané, hlavní konzumenti máty, ji používají na omáčky a zeleninu, především na klasickou mátovou omáčku ke skopovému. Ale klidně můžete zkusit mátu do zeleninových polévek a marinád na maso, ryby a sýrové pokrmy.
Největší sílu má krátce před kvetením. V tu dobu by se měla také řezat k sušení. Odřízněte stonky asi ve výšce dvou prstů nad zemí a nechte je usušit. Listy potom prsty sdrhněte a uschovejte v dobře uzavřené sklenici.